Tento týden jsem v podcastu mluvil v osobnější rovině o Vyhoření a dopaminu. Studium neurotransmiterů je pro mě způsob, jakým mohu lépe pochopit, co se mi stalo a možná nastavit svůj život lépe, aby se to neopakovalo. A v podobném duchu se ponese dnešní myšlenka.
Přítomnost a pozornost dovnitř
Z vlastní zkušenosti vím, že neustále "šlapat na plyn" není dobré. Ale těžko si to uvědomíme ve chvíli, kdy se ženeme dopřepu. Jak jsem řekl v podcastu: Dokud vše funguje, dosahuji svých cílů a zažívám dílčí úspěchy - těžko budu cítit potřebu zpomalit. Možná, že někde v hloubi myšlenek se pozastavím, jestli už to není moc ale tyto jednotlivé myšlenky lze potlačit. Ne však pokud si dopřejeme dobu na zklidnění.
Zklidnění a zaměření pozornosti na právě teď a "dovnitř" místo na budoucnost během chvilky odhalí veškeré naakumulované problémy, tlaky a napětí. Jak v psychologické, tak fyzické rovině. Až když v klidu sedím si začínám uvědomovat, jak silně zatnuté mám trapézy, lopatky nebo i obličejové svaly. Jaké myšlenky mě trápí a potřebují vyřešení, nebo pozornost.
Pravidelné uklidnění je jeden z návyků, které si snažím pěstovat. Alespoň jednou týdně mu věnovat pár hodin. A samozřejmě pár minut každý den. Můžeme používat termín "meditace" ale nemyslím si, že je to potřeba. Přítomnost nemusí být mystická aby fungovala. Správná pozornost a klid je to, co je potřeba.
Mějte se krásně!
Zajímá vás obsah více do hloubky? Mrkněte na placenou sekci:
