Od proč k jak

V minulém díle jsem vás uvedl do svého přístupu k poznámkám a PKM. A trochu naivně jsem slíbil, že se příště budu věnovat dělení poznámek, které používám ve své osobní workflow. Jak jsem si začal shromažďovat poznámky a materiály pro tento článek, došlo mi, jak chaotická a stále se vyvíjející je moje workflow. Poslední tři týdny se nesou ve znamení mého seznámení s dataview - Pluginem do Obsidianu, který umožňuje zobrazovat seznamy, tabulky a další formáty na základě dat. To dává prakticky neomezené možnosti pro workflow a kategorizaci. Super, pokud jste hračička jako já. Problém, pokud máte napsat koherentní článek.

Dataview: Jednoduchým dotazem dokáže vygenerovat různá zobrazení dat - v tomto případě knih s autorem. 

Rozhodl jsem se tedy opět zaměřit spíše na základní principy a myšlenkové pochody, které vedou k mému způsobu strukturování poznámek. Stejně jako evoluce se jedná o přirozený proces, který prochází určitými fázemi a není dopředu nadesignovaný. Pokud něco nedává smysl, pravděpodobně to je protože se jedná o pozůstatek z doby, kdy jsem věci dělal jinak. Jako vždy, berte tyto informace jako podnět k vlastnímu objevování a zamyšlení.

Den ve shrnutí aka dailynotes

Jeden z formátů, který musím zmínit a který zůstává zásadní součástí mojí workflow jsou denní poznámky. Většina aplikací umožňuje vytvoření nějaké podoby dailynote, pro některé je to dokonce defaultní formát (Roam research). V podstatě se jedná o poznámku svázanou s určitým datem. Toto provázání může být pouze v názvu (to zvládnete i ve wordu) nebo skrz pokročilejší nástroje jako kalendáře.

V PKM komunitě existuje několik názorových proudů ohledně dailynotes a velmi pravděpodobně budete patřit k jednomu z nich. Pro někoho jsou nepostradatelné, pro jiného zbytečné. Nejlepší způsob jak zjistit, jestli je tenhle způsob záznamu pro vás, je prostě to vyzkoušet. Aby jste měli konkrétnější představu, pojďme se podívat jak je používám já:

Denní záznamy

Ačkoliv pro svoji "stoickou" praxi mám separátní, papírový deník, velmi rád zaznamenávám pracovní poznámky a tvořím si "síť" záznamů, kterou můžu zpětně procházet. V praxi je to velmi jednoduché:

Bodově popíši na čem pracuji, nad čím přemýšlím nebo nápady do budoucna. Velmi rád také odkazuji (pomocí vnitřního linkování v obsidianu) na relevantní poznámky nebo pracovní projekty. Tak můžu u každé poznámky vidět, kdy jsem ji vytvořil, kdy jsem nad ní přemýšlel a popřípadě si projít starší záznamy, pokud jsem "ztratil nit". Zkrátka se jedná o časově propojenou síť a archiv.

Typická LOG sekce dailynote zaznamenávající souvislosti mezi jednotlivými poznámkami. Oranžová písmo značí link na určitou poznámku.

Záznam samotný už je pro mě způsob přemýšlení nicméně při zpětné reflexi se jeho užitek ještě násobí. Sám jsem netušil, jak silné účinky má psaní a následné vracení se k textu po nějaké době. Doslova stavíte na základech, které jste sami vybudovali. Cítím, že tvorba, kreativní myšlení a učení se nových věcí je díky této praxi na uplně jiné úrovni než předtím.

Do této sekce spadají i veškeré zajímavé odkazy (videa, články atd.) na které narazím a chci je nějak propojit s už existujícími poznámkami nebo archivovat pro pozdější použití. Rád používám na čtení článků Matter nebo jinou čtečku, stejně je ale linkuji do obsidianu pro časový záznam.

Rychlé poznámky

Méně sexy ale stejně důležitá součást denních poznámek jsou rychlé záznamy. Sem může patřit prakticky cokoliv.

  • Něco mě napadne - napíšu to
  • Něco musím udělat - napíšu to (přestal jsem uplně používat Task Managery - sorry GTD boys)

Většina těchto poznámek na konci dne skončí v propadlišti dějin ale ty zajímavé zpracuji a použiji dál. Zapracuji je do relevantních poznámek, projektů nebo označím pro pozdější použití.

Jak jsem psal minule - jsem poměrně liberální v tom, co zaznamenávám. Nicméně druhotný filtr už je podstatně přísnější. Tento způsob mi přijde více udržitelný, protože nemusím v rychlosti přemýšlet, jestli udělám použitelnou poznámku.

Zdrojové / literaturní poznámky

Pojem a princip vypůjčený z tradičního zettelkastenu. Ke každému zdroji jako kniha, článek, podcast, video, meeting atd. mám založený vlastní dokument. Do něj zaznamenávám veškeré poznámky k danému zdroji. Jeden dokument pro každý zdroj informací možná vypadá jako overkill ale jedná se o velmi důležitou praxi později, když se vám zdrojů nahromadí obrovské množství.

Zjistil jsem, že vést si poznámky jen "na témata" (např. Rehabilitace ACL) vede postupně k neschopnosti dohledat kontext a zdroj daných poznámek. Preferuji tedy systém zdrojových (určitá studie/článek zabývající se rehabilitacíé ACL) + permanentních poznámek. Což je v podstatě opět návrat k původnímu zettelkasten systému.

Jedna věc, kterou nedělám a měl bych je přísnější zdrojování. Většinou si poznačím, z jakých kapitol poznámky pochází a tím to končí. Zejména v akademické práci asi bude potřeba větší prudérnost, tak na to myslete až budete zařizovat svoji workflow.

Permanentní poznámky

Zlatý grál snažení. V tradičním zettelkasten systému jsou permanentní poznámky tvořeny syntézou informací z rychlých poznámek a zápisků ze zdrojových materiálů (v případě Luhmana to byly hlavně knihy). Toho se v podstatě držím i já.

💡
Permanentní poznámka na určité téma, která obsahuje veškeré znalosti daného tématu.

Ze své podstaty to nejsou dokumenty, které udělám a zahodím ale naopak neustále aktualizuji, reflektuji a sahám pro ně v případě potřeby. Tady se hodí pojmenování "druhý mozek", které občas poletuje na internetu. Zaznamenáváme informace, abychom se k nim mohli vracet, porovnávat je, přidávat nové poznatky a zpětně tak obohatili své uvažování, práci a tvorbu. To je podle mě hlavní smysl poznámek.

Projektové poznámky

Někde na pomezí permanentních a zdrojových žijí moje projektové poznámky. Jedná se o spefické poznámky k projektům, na kterých aktuálně pracuji.

  • Lidé, které trénuji: Jejich aktuální cíle, potřeby a pokrok.
  • Články a příspěvky pro Darkside i sem
  • Plánované akce a workshopy
  • Celá agenda podcastu

Projektové poznámky jsou zkrátka ta "nudná" ale naprosto nepostradatelná agenda, díky které funguje moje práce a ostatní osobní projekty.

Propojení a organizace

Čím víc píšu na toto téma, tím vážněji mi dochází, jak moc je celý systém založený na propojení a organizaci jednotlivých poznámek. To bude tématem dalšího dílu, protože se jedná o téma tak rozsáhlé, že ho těžko vměsnám do jednoho odstavce. Nicméně bylo by ode mě líné a nesprávné neuvést alespoň několik základních principů:

  • Snažím se liberálně používat dvojsměrné linkování k propojení témat a obecně souvislostí, které vidím. Obsidian nabízí možnost vkládat bloky textu do jiných poznámek se zpětným odkazem (block reference), což je také velmi dobrá funkce.
  • Tagy označují stav a obecnou "kategorii" poznámek. Například # zdroj/kniha označuje že poznámka je ze zdroje a zdrojem je kniha. Rád bych napsal, že mám kategorizační systém naprosto vychytaný ale není to pravda. Jako vše zraje do zatím neznámé, finální podoby. Otázka jestli vubec taky používat je naprosto legitimní. Někdo preferuje složky a je navždy spokojen.
  • Já složky nepoužívám :) (kromě naprostých funkčních základů jako samostatná složka pro šablony)

Tolik krátce k organizaci a propojování. Víc nás čeká příště a bude to výživné, protože si sám nejsem jistý, jak svoji (ne)organizační strukturu uchopit.

Hezký den
Olda

p.s. : Konečně jsem zařídil newsletter. Myšlenky, zajímavé odkazy, nástroje a workflow každý týden do vaší emailové schránky.

Pokud chcete podpořit co dělám, staňte se insiderem: Speciální newsletter, insider články na různá temata v oblasti pohybu, zdraví a osobního rozvoje, AMA videa.